Záhadná jízda králů
Společně s autorem se čtenář vydává hledat původ jednoho z nejzajímavějších lidových obyčejů Slovácka - jízdy králů. Je snad zvyk ohlasem iniciačních obřadů našich prapředků, anebo hledání ztraceného velkomoravského krále Svatopluka? Či jde o památku na krále Matyáše prchajícího z prohrané bitvy? Fotografiemi doprovodila Marie Holečková. První svazek edice „Morava – utajená minulost“. Nakladatelství MH Beroun, 2007.
Recenze
Neuběhl ani rok a čtenářům se dostává do rukou další kniha Jiřího Jilíka s názvem Záhadná jízda králů, tentokrát vydaná v edici Morava – utajená minulost. Napsat knihu pro tuto edici byla dobrá volba, neboť z obřadů a obyčejů v oblasti Uherskohradišťska není nic záhadnějšího, než právě jízda králů. Je řada autorů, která se více či méně fundovaně dotkla tohoto obřadu, mnozí z nich rozvinuli řadu teorií o jeho původu, stáří či podobě. Jiří Jilík uchopil toto téma zcela jinak. K povídání o jízdě králů přistupoval především jako vypravěč, který měl možnost dlouhá léta pozorovat tuto obřadní obchůzku ve Vlčnově, kde léta působil jako učitel a dodnes sem dojíždí, jako člen přípravného výboru vlčnovských slavností Jízdy králů nebo autor některého z pořadů.
Pojednání o vlčnovské jízdě králů začíná svým prvním setkáním s objížďkou v roce 1971 a volně vyprávuje o setkáních – skutečných a fiktivních - s vlčnovskými osobnostmi, které mu popsaly podobu tohoto obřadu v minulosti (učitel Josef Kukulka, novinář Jan Janča). Čtenářsky zajímavá je část o známých osobnostech Josefu Klvaňovi, Čeňku Zíbrtovi a Janu Koulovi, Luboru Niederlovi či Jožovi Uprkovi, z nichž každý obdivoval a dokumentoval jízdu králů po svém. Za zdařilou a komplexně pojatou můžeme pokládat část s názvem Cesta do pravěku (zvláštní je název kapitoly, stejně jako všech ostatních, jejichž obsah vždy vysvětlí až samotné pojednání). Zde Jiří Jilík shrnuje výklady a nastiňuje všechna možná vysvětlení a teorie od laiků i odborníků o původu letničních obřadů a obyčejů. Sám však své pojednání neuzavírá, jevy nevysvětluje, ale dává svá vyprávění vždy jen k zamyšlení. Zdařile jsou pojaté kapitoly, které opisují paralely, jež by eventuálně mohly nějak souviset s jízdou králů, především historické události sahající až do období Velké Moravy či panování krále Jiřího z Poděbrad, které nemůžeme nijak doložit, ale jen to subjektivně pociťujeme a předpokládáme, že by třeba… A ani zde si neklade za cíl vkládat do svých textů odborné závěry. Zcela beletristicky až jilíkovsky je sepsaná poslední kapitola Příběh obrazu opisující zobrazování vlčnovské jízdy králů Jožou Uprkou a kulturní dění ve Vlčnově v první polovině 20. století.
Jiří Jilík ve své knize Záhadná jízda literárně zpravoval a zajímavě vypravěčsky vystihl příběh o králi a jeho jízdě. I když jeho subjektivní pocity převrstvily objektivní vědomosti a znalosti o této problematice, podchytil ve své knize důležité etnografické momenty, které nejen běžného, ale i zainteresovaného čtenáře zaujmou či překvapí. Díky konkrétním výpovědím nebo popisům svého pozorování dostává kniha punc pramenné literatury. Autor ke svému psaní využil známou, ale i méně známou literaturu a vyexcerpoval i málo dostupné časopisy a drobné novinové zprávy, které v závěru knihy uvádí. Přes všechny otevřené a nedořešené otázky okolo problematiky jízdy králů, což nebylo ani autorovým cílem, je kniha dobrým počtením pro všechny, kteří mají rádi problematiku záhadných a nedořešených jevů, nejen z obřadní lidové kultury.
Ludmila Tarcalová, Slovácké muzem Uh. Hradiště
Publikaci je možno objednat na adrese: Nakladatelství MH, Máchova 789, 266 01 Beroun, tel. 311 611 393, mobil: 603 830 296.