Vlčnovské vyprávěnky

Třetí (druhé knižní) vydání souboru pověstí a vyprávěnek z autorova učitelského působiště. Vyprávěnky poprvé vyšly již v roce 1977 na pokračování ve Slovácké jiskře, knižně pak v roce 1980. Nejnovější vydání doprovodila Zdeňka Brandysová ilustracemi vytvořenými paličkovanou krajkou.

Recenze:

Teprve nedávno se mně dostala do rukou knížka Jiřího Jilíka Vlčnovské vyprávěnky.Doprovodné ilustrace jsou od vlčnovské výtvarnice Zdenky Brandysové,která se dlouhodobě zabývá paličkovanou krajkou. Název knížky je velmi případný, vznikaly totiž ve Vlčnově,kde autor po mnoho let působil jako učitel a jsou vyprávěny pěknou češtinou a v přímé řeči i místním dialektem. Příběhy jsou zaměnitelné, mohly být vyprávěny i v jiném vesnickém prostředí, ale některé jsou typicky vlčnovské. Nedá se patrně přesně určit, které z nich  slyšel Jiří Jilík ve Vlčnově, jejich jádro si zaznamenal a které si vymyslel. Je to dáno tím, že na čtenáře všechny působí jednotným dojmem. Jilík má svůj styl vyprávění, je to dobrá literatura a solidní řemeslo. To,co se nám v umění v poslední době trochu vytrácí. Příběhy vyprávěnek na mě působí starodávným dojmem, ale jsou vyprávěny současným moderním jazykem. Přesto neztratily venkovský charakter a mají až pohádkovou atmosféru. Jako bychom poslouchali některou ze svých babiček, jejich pohádky či příběhy. Takové se vyprávěly třeba kdysi při draní peří. Podobné možná poslouchala Božena Němcová od své babičky. Neztratily však nic na své půvabnosti a jsou stále zajímavé. Jiří Jilík se však neuchyluje k nějakému zbytečnému staromilství  nebo vyčpělému folklorismu. Jeho jazyk je svěží, bez zbytečných kudrlinek, vyjadřování obyčejně prosté, ale působivé. Ilustrace Zdenky Brandysové dobře korespondují s obsahem knížky. Ta je výtvarně a graficky elegantní, připravena v nakladatelství Ottobre 12 v  Uh.Hradišti. Odpovědným redaktorem je Radek Jančář, grafickou úpravu provedl a do sazby připravil Tomáš Ježek.

Doslovem knížku opatřil Phdr. Josef Beneš. Ten je také z Vlčnova. A také zde několik let učil, než se dal na vědeckou dráhu. Vlčnov měl často štěstí na dobré učitele. I díky jim vyšla nejen tato knížka. Rád připomínám i další. Učitel Josef Kukulka se zasloužil o zpracování historie Vlčnova i mnoha okolních obcí. Neprávem zapomenuta je práce Růženy Feilerové a Marie Mudrákové, které vedly kdysi vynikající dětské divadlo. Dobře obci, která měla a zasloužila si takové kantory. Mnozí z nich byli i u organizace jízdy králů.

Mgr. Jiří Severin, bývalý vlčnovský učitel