VI. kapitola - Byly Kunovice biskupskou rezidencí? Díl 3
Shrňme si tedy, co k našemu tématu řekla – nebo neřekla - archeologie. Uvažujeme-li o biskupství v Kunovicích, musíme hledat především to zásadní – kostel. Kostel v Kunovicích je a je zasvěcen sv. Petru a Pavlu. A protože petrské svěcení patří k těm nejstarším, i ono je podpůrným dokladem pro stáří kostela. Kostel je barokní, postavený až v roce 1517, což však nemusí v našem případě být směrodatné. Co když stojí na velkomoravských základech?
Prameny potvrzují, že kostel mělo městečko mnohem dříve než je uvedený rok 1517. V listu královny Konstancie z roku 1235 je podepsán jako svědek „Bartolomeus plebanus in Cunowiz“, v překladu „Bartoloměj, farář v Kunovicích“. A jestliže byl v Kunovicích farář, byl tam také kostel. O kostele najdeme zmínky i v listinách z následujících století. I tyto skutečnosti byly pro nám již známého Antoše Horsáka důkazem starobylého, nejspíše velkomoravských, základech.
Jenomže jak to ověřit? Církev nebyla kdysi a není ani dnes příliš nakloněna archeologickým dobrodružstvím, která znamenají zásahy do funkčních církevních staveb, zvláště když jde o prokazování neověřených hypotéz.
Příležitost se naskytla v roce 1958, kdy bylo zapotřebí v souvislosti s vlhkostí odvětrat z vnější strany zdivo pod úrovní terénu. Zedníci, kteří odkopali zeminu, zjistili, že v místech mezi bočním vchodem a věží vybíhá jakýsi další základ. Přivolali Antoše Horsáka, který tehdy pracoval v týmu archeologa Viléma Hrubého na nedaleké sadské výšinně. Byl z objevu nadšen – konečný důkaz měl nadosah ruky. Přesvědčil Hrubého, aby v Kunovicích provedl sondážní průzkum. O jeho výsledcích se dozvídáme z Katolických novin, kam poslal zprávu čtenář z Kunovic. Píše v ní: „Po ukončení prací ve Starém Městě provedli dr. Hrubý s Ant. Horsákem pokusnou sondu u kostela sv. Petra a Pavla v Kunovicích. Kostel podle starých zápisů byl založen v době před příchodem sv. bratří Cyrila a Metoda. Loňské sondy potvrdily domněnky. Bylo objeveno zdivo 138 cm široké, jaké se dosud nenašlo u žádného z kostelů objevených. Nynější kostel stojí na zdivu kostela z 9. století, zbudovaného roku 854.“
V Kunovicích se v té době o ničem jiném nemluvilo. Dosud žijící svědci uvádějí, že Vilém Hrubý stanovil stáří onoho staršího zdiva podle druhu malty, jíž byly spojovány ploché kameny, z nichž byl základ vybudován. Měla to být malta, „kterou v devátém století používali Frankové“.
Přestože šlo o závažný objev, nic se nedělo. Zdivo bylo opět zasypáno, Vilém Hrubý se vrátil ke svým výzkumům v Sadech a kostel v Kunovicích jakoby neexistoval. Ale nejen to: výsledky výzkumu nepublikoval ani nekomentoval v tisku. Kunovjané byli zklamáni a Antoš Horsák, který si sliboval od objevu potvrzení svých teorií, rozladěn.
Ticho kolem objevu bylo opravdu nezvyklé a není divu, že se začalo spekulovat o důvodech, proč Hrubý ve výzkumu nepokračoval. Údajně ustoupil tlaku stranických orgánů, které neměly zájem o objev dalšího kostela. Co kdyby se potvrdilo, že Kunovice skutečně byly v 10. století biskupskou rezidencí|? Pak by bylo i pravděpodobné, že právě v tomto kostele byl pochován Metoděj a Kunovice by se pravděpodobně staly novým poutním místem. To se přece nemohlo dopustit.
Bylo-li to skutečně důvodem Hrubého nezájmu o další výzkum v Kunovicích, už se patrně nikdy nedozvíme. Jisté je jedno - nikdo se neodvážil otázku kunovického kostela znovu otevřít. Trvalo to dlouhých pětatřicet let, nežli se opět vynořila na světlo světa z dlouhého zapomnění. Jistě to souviselo se změnou politického klimatu. Československo se díky sametové revoluci vrátilo do světa demokratických principů, což znamenalo pro Kunovice mimo jiné impulz k získání nezávislosti na Uherském Hradišti, jehož městskou částí byly od počátku 70. let. V tomto procesu, jehož výsledkem bylo odtržení od okresního města v roce 1990 a posléze i získání vlastního městského statusu, nebyly historické aspekty zanedbatelné.
Když se na podzim roku 1994 prováděla technická sondáž kolem kostela, naskytla se možnost ověřit stáří jeho základů. Archeolog Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně dr. Jiří Kohoutek při posouzení vybíhajícího základového zdiva jeho velkomoravské stáří odmítl. Výsledek Kohoutkova průzkumu sice zchladil prvotní nadšení lokálních patriotů, nicméně kolem odborné úrovně verdiktu panovaly od počátku pochybnosti. Zkoumaná sonda se nacházela na opačné straně kostela a nebylo tedy posuzováno to zdivo, které v r. 1958 měl před očima Vilém Hrubý. To samozřejmě u zasvěcených otřáslo důvěrou v celkový závěr.
Tečku za záhadou kunovického kostela o dva roky později udělal hradišťský archeolog Robert Snášil v monografii Kunovice v proměnách času. „Je nepochybné,“ napsal, „že dnešní kunovický kostel sv. Petra a Pavla (z roku 1517) byl založen na místě starší celokamenné architektury, patrně rovněž sakrální stavby, nikoliv však velkomoravského stáří.“ Podle jeho názoru nejstarší kostel vznikl až ve 13. století nebo dokonce později. V kapitole Záhady nejen archeologické snesl pro svá tvrzení i mnohé argumenty.
Byla to ovšem tečka za kapitolou, nikoliv za příběhem. Na jeho pokračování čekaly Kunovice další desetiletí.
Kostel sv. Petra a Pavla v Kunovicích