V. kapitola - Je na sadské výšině hrobka Mojmírovců? Díl 2

Hrobka předků ve Velegradě? Dobře, ale kde ve Velegradě ji máme hledat?

Kde jinde, než na sadské výšině. Jestliže byl kostel v Sadech synodním kostelem moravské církve, pak byl moravský panovník pochován právě zde.

V duchu se vracím k základům kostela. „Tohle byla pohřební kaple,“ řekl mi archeolog Luděk Galuška u základů zdiva, které vybíhalo od severní strany kostela.

Pohřební kaple?! Že by Piccolomini, znalec české historie, skutečně věděl víc? A co nám o ní prozradil výzkum týmu profesora Viléma Hrubého?

V roce 1959 archeologové v ní narazili na hrobku, jaká nemá v dosud probádaných velkomoravských nekropolích obdobu. Na první pohled bylo jasné, že patřila vznešené osobnosti. Dno bylo vydlážděno plochými kameny a stěny do výšky 120 cm obloženy dřevem. Hrobku původně kryl stupínkovitý náhrobek, z něhož se uchovaly úlomky pískovcových kamenů a omítkové malty namnoze s malovanou výzdobou provedenou technikou al secco (malba na suchou omítku). Barevné odstíny malby sice silně utrpěly staletým uložením v půdě, ale barvy se přesto daly rozeznat: čerň, červeň, bílá a šedá až modravá a olivová zeleň. Malováno bylo na jemně vyhlazeném, nažloutlém podkladu. Zachoval se dokonce zlomek omítky s malbou zachycující levou část tváře. Patrný je rovný delším nos, drobná ústa a mandlově protáhlé velké oko.

Uvnitř pohřební komory na kamenné podlaze spočívala dřevěná rakev, z níž se zachovalo čtyřiadvacet kusů páskového kování. V rakvi ležela kostra s mírně pokrčenými dolními končetinami.

Vzhledem k tomu, že v hrobce byla pochována významná osoba, očekávali bychom vedle kosterních ostatků i bohaté vybavení hrobu milodary, které by nám pomohly určit společenské postavení zemřelého. Nebožtík však u sebe kupodivu neměl takřka nic. Jediným nálezem jsou dva gombíky z lehce zlaceného stříbra, které sloužily k sepnutí pohřebního rubáše. Je v tom jistý rozpor. Z velkomoravských nekropolí známe méně honosné pohřby, v nichž byly nalezeny pravé klenoty velkomoravského šperkařství. A zde hrobka vybudovaná pro příslušníka elity, ale posmrtná výbava žádná. V případě panovníka bychom rozhodně očekávali něco mnohem okázalejšího.

Což znamená, že v daném případě nešlo o královský pohřeb.

Ale ne, naopak! Pokud byl v hrobce pochován panovník, pak to byl s největší pravděpodobností právě Svatopluk. Jen si vzpomeňme. Svatopluk přece umírá jako kajícník. Kál se ze svých hříchů a chtěl se z nich očistit ještě dříve, než předstoupí před Stvořitele. Vzdal veškerého bohatství, světských radovánek a věnoval se pouze modlitbám a rozjímání. I svým prostým, chudým šatem vyjadřoval změnu svého životního postoje. Pokud by historka o kajícném králi vycházela z reálného základu, pak by jeho posmrtné odění a prostý pohřeb bez okázalých milodarů velmi výstižně odpovídaly takové situaci.

I kosterní pozůstatky, respektive to, co se dá „vyčíst“ z jejich vědecké analýzy, svědčí pro moravského panovníka.

A zkoumala je osoba věhlasná, paleoantropolog profesor Emanuel Vlček, který se proslavil zkoumáním ostatků významných postav naší historie a českých panovníků včetně prvních Přemyslovců Bořivoje, Spytihněva I, Vratislava I, sv. Václava a dalších.

V uvedené hrobce byl pochován muž 45-50letý, 175 cm vysoký, dosti silné postavy a značné hmotnosti. Zachovalé části prozrazují delší, vysokou lebku s vysokým hranatým obličejem a úzkým nosem. Zdravotní stav byl dobrý a stav opotřebení odpovídal dožitému věku. Mohl zemřít náhle a nečekaně na vykrvácení po vylomení nebo vytržení zubu, levého špičáku, pod nímž měl vrozenou velkou dutou cystu. Podle názoru stomatologů by i dnes popsaný nález byl nebezpečný a vyžádal si rychlé, specializované chirurgické ošetření.

Tolik závěry antropologické analýzy, která nepřímo potvrzuje, že v hrobce byl pochován král Svatopluk. Ten, jak uvádějí písemné prameny, zemřel 9. března 894. Datum narození sice neznáme, ale z dílčích zpráv o jeho nástupu na trůn a událostí během jeho panování, se dá usuzovat, že zemřel mezi pětačtyřicátým až padesátým rokem svého života, což přesně odpovídá věku, který určil profesor Vlček.

A co hrobka předků? Nezapomněli jsme na ni?

Nezapomněli. I tu zde s jistou mírou představivosti dokážeme nalézt. V sousedství Svatoplukovy hrobky, situované do středu kaple, byl objeven ještě další hrob, číselně značený jako 11/59 a na něm – skládka kostí!

Skládka kostí? Ale to by přece...?

Ano, samozřejmě. Původně mohli být v místech hrobky pohřbeni Svatoplukovi předkové z rodu Mojmírovců. Když zemřel velkomoravský král, byly jejich ostatky uloženy do sousedního hrobu a upravená či zcela nová hrobka „zakomponována“ do prostoru nové přístavby - pohřební kaple, mauzolea krále Moravanů Svatopluka.



Interiér pohřební kaple na sadské výšině. do níž bych pochován velkomoravský panovník. Podle L. Galušky.