Roky
Ze sbírky veršů, kterou vydal Fanek Jilík vlastním nákladem v roce 1984 ke svým sedmdesátinám.
VRÁTÍM
vrbě píšťalky
růžím vůni
kamenům doteky
cestám prach
stromům ovoce
času běh
lidem moudrost
Až splatím
co jsem se naučil
co jsem viděl
co jsem poznal
co jsem měl
pak napíši báseň
V MLÁDÍ
Proháměl jsem ještěrku
když mě našla studánka
kouzelný byl vodomil
Ulekl jsem se
pod novou zacharstil oblázek...
I v kalné vodě vídám
obličej ustarného muže
Jen když z jarní hlíny
vyraší pokřivený podběl
člověk cítí
jak je v něm ta hlína
mladá...
NAŠEL JSEM KNIHU
voněla tiskařskou černí
a čerň zase Pobřežím slonoviny
Pak mi ukázala krajinu mikroba
dále kde nic tu nic
a nakonec odtud až potud
řekla zelená obálka
Dobrou noc nepoznané krajiny...
ODKAZUJI PŘÍŠTÍ GENERACI
všechen papír
který jsem nepopsal
všechna plátna
která jsem nepomaloval
všechny objevy
které jsem neučinil
všechny cesty
které jsem neprošel
všechny lásky
které jsem nepoznal
všechny krásy
které mne nedojaly
všechny bědné
které jsem nepotěšil
všechny mladé
kterým jsem nerozumněl
Kdo by to jen řekl
že zcela bezvýznamný
a nepatrný člověk
zanechá tak velké jmění...
CHUŤ JE ZLÁ VĚC
Člověk když má žízeň
zatouží po kůrce chleba
jako básník si přeje
vydat myšlenky
které by obetkaly svět:
Radost je pavučina
smutek je pavučina
láska je pavučina
nenávist je pavučina
hněv je pavučina
štěstí je pavučina
i celý život je pavučina
...jen hrob je težká hlína
NOC VÁHÁ
nevidíš nic
než čtyři holé zdi
a přece přichází touha
i když člověk zná
zklamání
bolest
a zmatek
Proč se do lesa nastěhovalo kamení
Kam vedou cesty rozchodů
Kdo splétá nitky setkání
Vzpomínka je malé nebe pro člověka
kam se zavírá
aby neslyšel tikot stáří
a otázku
na kterou odpoví pozdní čas:
dobrou noc všemu co bylo
dobrou noc všemu co nebylo
dobrou noc všemu co nebude
xxx
,,,,, za těmito čárkami začíná souvětí
----- za těmito pomlčkami je láska
!!!!! za těmito vykřičníky jsou hrozby
????? za těmito otazníky je zvědavost
která se ptá
zda stačí malá tečka
aby učinila konec navždy a všemu