Pozvání na Památník Velké Moravy: Sedmipočetníci a Stupavská falsa
Výstava o žácích Cyrila a Metoděje
Dne 1. března bude na Památníku Velké Moravy ve Starém Městě otevřena výstava nazvaná Sedmipočetníci. V souboru fotografií zachycuje jejich autor Petr Francán místa, kde působili po svém vyhnání z Velké Moravy Sedmipočetníci, tedy žáci svatých Cyrila a Metoděje – Klimenta, Nauma, Sávy, Angelára a Gorazda. Záměrem výstavy je přiblížení jejich života, díla, památek i tradice. Není tajemstvím, že Velká Morava čerpala svoji vnitřní sílu a soudržnost především z cyrilometodějské misie, postavené na křesťanských kulturních základech. Spolu s bratry přišli na Moravu ikonopisci, stavitelé a mnozí další. Pozitivní výsledky slovanské misie přesáhly svojí hloubkou i a rozsahem hranice států a překonaly celé jedno tisíciletí. Po Metodějově smrti byli významní žáci Cyrila a Metoděje vyhnáni z Velké Moravy na území dnešní Makedonie, Bulharska, Albánie. A právě do těchto krajů se vydáme prostřednictvím fotografii Petra Francána z Akademie múzických umění v Brně.
Autor o výstavě říká: „Výběr vystavovaných fotografií byl původně vystavěný na prolínání portrétů místních obyvatel a církevních památek cyrilometodějského období. Když jsem ale opakovaně procházel fotografie, uvědomil jsem si, že nechci vyprávět o současnosti Makedonie, Srbska či Bulharska. Nechci sázet na exotičnost prostředí evropského východu. Pokusil jsem se tedy vybrat z fotografií ty nejméně popisné a nechat promluvit co nejprostší tvary a barvy. Snažil jsem se, aby divák bez popisku či návodu mohl nikoli nasát atmosféru chrámu z konce 9. století, ale aby se v něm alespoň vnitřně a třebas jen na okamžik, při shlédnutí výstavy ocitl.“
Stupavská falza poprvé na veřejnosti
Zcela poprvé budou v našem regionu od 1. března, a to v Památníku Velké Moravy, vystaveny domnělé náhrobky z hrobu sv. Metoděje, pocházející z lokality Hroby nedaleko Stupavy v Chřibech. Byly vykopány ve 30. letech minulého století v místě označeném domkářkou Klementinou Maštalířovou v pětimetrové hloubce. Na toto místo byla žena údajně upozorněna ve snu. Vykopané kameny byly pokryty částí nápisu, které vyvolávaly představu, že jde o hrob sv. Metoděje, který zemřel v roce 885 a jehož místo pohřbu je podnes neznámé.
Vykopávky na Hrobech vyvolaly senzaci a k domnělému místu posledního Metodějova odpočinku proudily tisíce poutníků. K posouzení nálezu byla vytvořena na celostátní úrovni vědecká komise, která kameny prohlásila za podvrh. Nikdo však již nezkoumal kým a za jakých okolností byly podvrhy vytvořeny, k čemu měly ve skutečnosti sloužit a jakou roli v celé aféře hrála K. Maštalířová. Té bylo nakonec zakázáno v Chřibech kopat. Opakovaně ale marně o toto povolení žádala ještě v šedesátých letech. Karel Sklenář z Národního muzea v Praze, autor knihy Slepé uličky archeologie, uvádí, že jde o největší falsifikátorskou aféru české archeologie. Pravdou však zůstává, že verdikt odborné komise celý případ nezbavil četných otazníků. Dochované části náhrobních kamenů, které jsou v majetku Moravského zemského muzea, budou v Památníku Velké Moravy ve St. Městě vystaveny do konce roku 2012.
Na snímku nahoře doc. Luděk Galuška s čístí náhrobní desky. Dole Klementina Maštalířová na dobové pohlednici.