Na pozvání paní dr. Blanky Petrákové jsme se s Miškem Evenem 16. října 2008 vydali na návtěvu Muzea Luhačovic, abychom vypravovali o našich cestách Slováckem. Besedu o knížce Jdu Slováckem krásným, při níž se můj bretoňský kamarád vyznával ze své lásky k našemu kraji a já vyprávěl zážitky z našich společných cest, doprovodili hudbou a zpěvem hudci ze Starého Hrozenkova. Byli to naši staří dobří kamarádi – Jenda Rapant (predečník – primáš), Josef Kubáník a Laďa Gabrhel. O Laďovi v té knížce píši, a tak jsem kousek toho vypravování také přečetl. Muzikanti hráli „jak o dušu“. Bylo to - doufám nejen pro nás ale i pro návštěvníky, jichž se sešlo hodně – pěkné odpoledne.
Během té besedy jsem si uvědomil, že musím napsat ještě třetí knížku národopisných fejetonů. Když jsem v té první, nazvané Rebelové proti všednosti, věnoval povídání Jendovi Rapantovi, v té druhé Jdu Slováckem krásným Laďovi Gabrhelovi, tak mně zůstal dluh vůči Jožkovi Kubáníkovi. Tož abych začal psát...