S životním prostředím svých hrdinů je Fanek Jilík svázán důvěrnou známostí a láskou moravského Slováka k rodnému kraji. Citlivou rukou pro malířské chápání barevných nálad slováckého venkova zrozeným okem umělce je vedeno jeho pero. Z kontrastu mezi pobytem ve velkoměstě a dlouholetým životem na slováckém venkově naplněným kulturní a osvětovou prací, z autorova osobního vztahu k osudům lidí v jeho okolí pramení citlivé a usměvavé porozumění pro psychologii prostého venkovana.
Tyto atributy spolu s rozesmátým přebohatým vyprávěčským talentem dávají vzniknout dílům křehkým a něžným jako první láska, plným rozesmáté, bujaré mladické radosti z vlastní síly, dílům, jimiž od dobrého úsměvu proběhne přes zaťaté pěsti mrak zloby a zahnán paprskem kamarádského vtipu nebo dívčího pohlazení rozptýlí se tam někde daleko za horami.
Elmar Novotný