Napsali o F. J. a jeho tvorbě I

Fanek Jilík napsal knížku o dětech, ale již v jejím názvu se objevuje slovo, které při láskyplném poměru k nim trochu zaskřípe a snad zarazí: Děcka. ... Nesou si už z dětství temperament svého kmene a ne nadarmo jejich milující matky v nich vidí své muže, že jsou „celý táta“. Dovedou být ta děcka trvdohlavá, odleví si, když se jim něco nelíbí, po straně vzteklým slovem, probudí se v nich selské furianství, podle svého rozoumku se už začínají vyrovnávat s nedokonalostmi mracvního řádu, ale mamička a tatíček jsou jim přece jen nade všecko. Přes všecka venkovská rošťáctví mají srdce čisté, jsou to opravdu ještě děcka. ... Jaká krása je v těchto děckách, jak čistá jsou jejich srdečka, jací lidé z nich mohou vyrůst! Jilík si našel svůj poměr k jejich světu; je to poměr nezastírané pravdy a lásky.

Miroslav Hýsek v předmluvě k vydání knihy Děcka, 1947.