Napsali na stránkách vyškovské knihovny ...

Vyhodnocení literární soutěže pro seniory

V pondělí 7. prosince 2009 byla vyškovská knihovna již podruhé svědky malé slavnosti - vyhodnocení literární soutěže pro seniory. V letošním roce nám autoři posílali své práce na téma Za hranice všedních dnů. Téma bylo vyhlášeno v souvislosti s výročím úmrtí prof. ThDr. Aloise Musila. Senioři měli napsat své zážitky z cest do krajů blízkých i vzdálených, krajin reálných i snových. Podělit se se čtenáři o příhody z putování k lesní studánce za humny, Niagarským vodopádům či do světa fantazie. Tak jako v loňském ročníku i tentokrát přišlo devět prací. Příjemnou novinkou bylo, že věhlas naší soutěže přesáhl hranice okresu a sborník je obohacen pracemi autorů z Nezamyslic, Holešova, ba dokonce až z Prahy.

Patronem a moudrým rádcem byl autorům opět novinář, publicista a spisovatel Dr. Jiří Jilík, který si vzal letos na pomoc paní Marii Ondruškovu. Ta má zkušenosti se seniory z období, kdy pracovala jako ergoterapeutka v domě seniorů v Malenovicích a své zážitky z tříměsíčního putování stopem po Argentině ztvárnila ve své připravované knize.

V jednom z příběhů autorka napsala, že psaní může působit proti stresu. Určitě má pravdu. Mnohokrát jsme slyšeli rčení papír snese všechno. Je dobré vzít do ruky tužku a blok, nebo rozsvítit monitor počítače, usednout ke klávesnici a vypsat vše, co v nás kolotá. Jsem si jista, že to dnes dělá mnoho lidí, bez rozdílu věku. Něco jiného však je jít tzv. s kůží na trh a své myšlenky, pocity zveřejnit, či dokonce poslat do soutěže.

Vždyť i profesionálním a renomovaným autorům se stává, že až po přečtení své knihy, vonící tiskařskou černí, zjistí, že by to či ono napsali úplně jinak. A to nemám na mysli obyčejné překlepy, jako na příklad: „...Však dlouho, dlouho hledal mrně...“ Jelikož „mrně“ je v Pravidlech českého pravopisu, málem zůstalo i v našem sborníčku místo správného „marně“.

Ernest Hemingway řekl: „Nejdříve je třeba se naučit tomu, o čem píšeš, potom je třeba se naučit psát. Na jedno i druhé padne celý život.“

Účastníci obou ročníků soutěže, ale také všichni ostatní senioři, mají již kus života za sebou, mnohému se naučili, o mnohém mohou psát. Proto se těším „na čtenou“ i v příštím ročníku seniorské soutěže. Sborníky prací všech našich literárních soutěží jsou vám k dispozici v referenčním oddělení.

Zdeňka Adlerová
PR, organizace aktivit
Knihovna Karla Dvořáčka Vyškov