Beseda na chatě Jana
K autorskému čtení z knížky Žítkovské bohyně a Žítkovské čarování mně pozval majitel Chaty Jana na Mikulčině vrchu pan Vařacha. Zahráli a zazpívali Gabrhelovi ze Starého Hrozenkova. Zúčastnila se i skutečná bohyně – v interiéru chaty je totiž její figurína, připomínající tento mizející fenomén Kopanic. Uskutečnilo se 30. října v předvečer Všech svatých.
Další besedování ve zlínské knihovně
O deset dnů později, 11.11. se konala další beseda, tentokrát v knihovně Fr. Bartoše ve Zlíně. (Viz: Ze slováckého deníku)
Narozeniny na hradě
Podstatnou část oslavy narozenin jsem strávil s kamarády z expedice Chřiby. Ze 14. na 15. listopadu se totiž odehrála každoroční již tradiční dvoudenní výprava na Buchlov a do jeho okolí. Rozjezd v sobotu dopoledne byl ve Špalkově hospodě na parkovišti pod Buchlovem. Nálada byla skvělá (jak je patrno i z fotografie) a stoupala s počtem vypitých grogů a svařáku. Odpoledne jsem slavil na chatě s rodinou a večer opět s kamarády z expedice, tentokrát v restauraci přímo na hradě Buchlově, jež byla otevřena pouze pro nás. Na housle vyhrával Jiří Blaha, na foukací harmoniku Procházka, zpívali všichni a já dokonce tancoval. Jsem rád, že další narozeniny budu mít až za rok.
Výstava v Blatnici
Na výstavu obrazů regionálních malířů do Blatnice jsem se vypravil v sobotu 21. 11. mimo jiné také proto, že mě již několikrát během podzimu zval na výstavu svých prací Franta Pavlica z Hroznové Lhoty a mně to nikdy nevyšlo. V Blatnici vystavoval mj. Pouť u sv. Antonína na počátku 3. tisíciletí. Je na něm vidět, jak se antonínská pouť změnila – přibylo parkoviště se stovkami aut a všelijaké zábavní atrakce. Na vernisáži se pojídaly domáci škvarky a zapíjely se skvělým blatnickým vínem.
V zajetí Míkovjanek
Týž den večer jsem se s Bohumilou a Petrou přesunuli do Míkovic na oslavu desátého výročí trvání ženského sboru v Míkovicích. Míkovice patří k mým srdečním záležitostem, Míkovjanky zvlášť. Nejméně do dvou byl jsem v minulosti zamilován (sice platonicky, to však nijak neubírá na intenzitě citu). Míkovice jsou úžasná dědina „nabitá“ tvořivou energií a charakteristická lidovým naturelem. Večer plný ženského a dívčího zpěvu to opět potvrdil.
Cikáni
A konečně – v neděli 29. 11. Slovácké divadlo – Máchovi Cikáni v režii J. A. Pitínského. Úchvatné a strhující. Letos můj nejsilnější kulturní zážitek.