Byl jsem Františkem Kreztem

Zlákán úsměvy paní doktorky Romany Habartové přislíbil jsem účast na vernisáži (14. 5.) výstavy věnované věhlasnému sběrateli Františku Kretzovi (1859-1929), jehož sbírky se staly základem Slováckého muzea, - v převleku za Františka Kretze. Sešli jsme se tam hned čtyři.

Prvního F. K., toho muzejního, představoval ředitel muzea Frolec, Kretze sběratele Víťa Minář, vedoucí konzervátorské dílny muzea, Kretze klavíristu a bohéma jeden z učitelů hradišťské ZUŠ a konečně Kretze novináře a publicistu já. Musím říci, že František Kretz je mi osobností velmi blízkou už tím, že v letech 1892-1906 redigoval totéž periodikum jako já o sto let později (1994-2006) – Slovácké noviny.

Nejpěknější z celé vernisáže byly ovšem etnografky v krásných dobových róbách z přelomu 19. a 20. století. Noblesní móda vypovídá mnohé o lidech té doby. Výstava nese název „Veteš nebo poklad?“ s podtitulem „František Kretz a Slovácké muzeum“ a potrvá do 20. září.